Mladí odkládají rodičovství kvůli nedostupnému bydlení

Index prosperity Česka ukazuje znepokojivý trend: dostupnost bydlení v České republice se rok od roku zhoršuje. Zatímco před třemi roky se země umístila na 21. místě v rámci Evropské unie, nyní klesla na 23. pozici. V celkovém hodnocení úrovně bydlení pak Česko obsadilo dokonce páté nejhorší místo v EU.

Bytová krize v Česku má jasnou charakteristiku: finanční nedostupnost bydlení ve vztahu k příjmům domácností. Ceny bydlení jsou v porovnání s příjmy výrazně nadhodnocené, což dokládají i data České národní banky.
Průzkum agentury provedený pro Evropu odhalil, že problém dopadá především na mladou generaci. Téměř 40 procent Čechů mezi 18 a 29 lety nemá možnost dosáhnout na své ideální bydlení.

Celkový obrázek je ještě drsnější: více než 80 procent všech Čechů hodnotí současnou bytovou situaci jako špatnou, přičemž více než polovina ji označuje za velmi špatnou. Pořízení devadesátimetrového bytu vyjde průměrného Čecha na 13,6 ročních platů - třetí nejvyšší hodnota v celé EU. V hlavním městě je situace ještě horší: pražský byt průměrně stojí 17,8 ročních platů.

Propast mezi generacemi
Data z výzkumu z roku 2025 ukazují výrazné rozdíly mezi věkovými skupinami. Zatímco celkově je se svým bydlením spokojeno 62 procent Čechů, v kategorii 25-34 let klesá spokojenost na pouhých 47 procent. Naopak lidé starší 65 let vykazují spokojenost ve výši 75 procent.
Vlastní bydlení versus nájemní přináší podobně markantní rozdíly: vlastníci jsou spokojeni v 73 procentech případů, zatímco mezi nájemníky je spokojena jen necelá polovina (40 procent).
Své ideální bydlení má podle průzkumu pouze třetina Čechů. Ve věkové skupině do 30 let je to však jen osm procent mladých lidí.
V řadě západních zemí je normální, že mladí lidé začínají v nájemním bydlení a k vlastnímu přecházejí s rostoucími příjmy a změnou životní situace. Z tohoto pohledu nemusí být jedna třetina spokojených tak alarmující číslo.

Rezignace mladých a demografické dopady
Mladí lidé často rezignovali na možnost vlastního bydlení, protože ani v párech nedosáhnou na hypotéku. Někteří se stěhují mimo velká města, i když to znamená náročné dojíždění do práce.
To má závažný socio-ekonomický dopad: 55 procent mladých Čechů ve věku 18-29 let potvrdilo, že nedostupnost bydlení vede k odkladu založení rodiny, což má přímý dopad na klesající porodnost což prohlubuje sociální nerovnost, protože mladí bez majetkového zázemí mají podstatně horší životní start.

Dramatický nárůst cen
Za poslední desetiletí vzrostly ceny bytů na více než dvojnásobek. V Praze zdražily oproti roku 2015 o 112 procent, v Brně dokonce o 140 procent. Hlavní příčinou je výrazný převis poptávky nad nabídkou, způsobený zejména vnitřní migrací do měst - vysokoškoláci zůstávají v univerzitních městech a jejich podíl za posledních 20 let výrazně stoupl.

Hypotéky jsou nedostupná cesta k vlastnímu bydlení
Hypoteční úvěry se podle České národní banky podílejí na financování koupě bytů zhruba z poloviny. Průměrná výše nové hypotéky v Česku dosáhla téměř čtyř milionů korun.
Průměrná dluhová služba u nových hypoték dosahuje 38 procent příjmů. Pro získání průměrné hypotéky potřebuje domácnost čistý měsíční příjem přes 93 tisíc korun - což rozhodně není běžná domácnost.
Pro srovnání: před šesti lety stačilo k získání průměrné hypotéky 54,4 tisíce čistého příjmu. K dnešku průměrná hypotéka vzrostla o 70 procent, splátka dokonce o 93 procent. Kombinace rostoucích cen nemovitostí a úrokových sazeb dostupnost vlastního bydlení dramaticky proměnila.

Role investorů: padouši nebo nezbytní hráči?
Média často obviňují investory, že skupují byty jako kapitálové investice a tím zvyšují ceny pro běžné kupce. Statistiky ukazují, že polovina prodaných bytů je zaplacena hotovostí nebo jiným typem úvěru než hypotékou, což často signalizuje investiční nákup.
Realita je však složitější. Bez poptávky investorů, deklarované ještě před započetím výstavby, se mnohdy vůbec stavět nezačne. Investoři tak paradoxně umožňují realizaci projektů, které by jinak nevznikly.
Alternativou pro mladé kupce by mohl být trh se staršími byty. Platí efekt řetězce: když někdo koupí nový byt, uvolní starší, který může využít další člověk s nižšími příjmy.

Trh se starými byty: podchycený chaos
V Praze ceny běžného staršího zrekonstruovaného bytu atakují 200 tisíc korun za metr čtvereční. Přesto vše, co je v nabídce, nachází kupce.
Statistiky o prodeji starších bytů jsou však značně neúplné. Realitní kanceláře tyto prodeje nereportují, údaje o nabídce pocházejí většinou od developerů. Z celkového počtu volných bytů na trhu představují nové byty podle různých zdrojů pouze 10 až 50 procent.

Cesta ven: více bytů, méně úlev
Je potřeba razantní navýšení výstavby i zvýšení daně z nemovitosti a zdanění krátkodobých pronájmů. Těm, kdo skupují byty a nedávají je na trh s dlouhodobým nájemním bydlením, by se možná dýchalo hůř - evropské příklady to potvrzují.
Fakta jsou ale jasná, zvýšení nabídky bydlení prostřednictvím nové výstavby snižuje tlak na ceny a dostupnost bydlení zlepšuje.
Současná výstavba nových bytů se nachází hluboko pod optimem a v nejbližší době se situace nezmění. Zatímco se dnes staví kolem 30 tisíc bytů ročně, k zásadnímu dopadu na ceny by podle odhadů bylo třeba stavět 90 tisíc bytů ročně. A to dnes není reálné.
Bytová krize v Česku tak zůstává jedním z nejvážnějších socio-ekonomických problémů země s dalekosáhlými dopady na demografii, sociální rovnost a životní úroveň mladé generace.